Začlenění Marsu

Marsova excentrická dráha by měla být v souladu s pohybem Jupitera i pohybem ostatních vnitřních planet.

Perihélia a afélia

Mars v perihelu

Data průchodů Marsu perihelem:

1945,36     1945 May  9	1964,17     1964 Feb 29	1982,98     1982 Dec 21	2001,79     2001 Oct 12
1947,24     1947 Mar 27	1966,05     1966 Jan 16	1984,86     1984 Nov  7	2003,67     2003 Aug 30
1949,12     1949 Feb 11	1967,93     1967 Dec  4	1986,74     1986 Sep 25	2005,55     2005 Jul 17
1951,00     1950 Dec 30	1969,81     1969 Oct 21	1988,62     1988 Aug 12	2007,43     2007 Jun  4
1952,88     1952 Nov 16	1971,69     1971 Sep  8	1990,50     1990 Jun 30	2009,31     2009 Apr 21
1954,76     1954 Oct  4	1973,57     1973 Jul 26	1992,38     1992 May 17	2011,19     2011 Mar  9
1956,64     1956 Aug 21	1975,45     1975 Jun 13	1994,26     1994 Apr  4	2013,07     2013 Jan 24
1958,53     1958 Jul  9	1977,34     1977 Apr 30	1996,14     1996 Feb 20	2014,95     2014 Dec 12
1960,41     1960 May 26	1979,22     1979 Mar 18	1998,03     1998 Jan  7	2016,84     2016 Oct 29
1962,29     1962 Apr 13	1981,10     1981 Feb  2	1999,91     1999 Nov 25	2018,72     2018 Sep 16

Mars v afelu

Data průchodů Marsu aféliem:

1946,30     1946 Apr 17	1965,11     1965 Feb  6	1983,92     1983 Nov 29	2002,73     2002 Sep 20
1948,18     1948 Mar  4	1966,99     1966 Dec 25	1985,80     1985 Oct 16	2004,61     2004 Aug  7
1950,06     1950 Jan 20	1968,87     1968 Nov 11	1987,68     1987 Sep  3	2006,49     2006 Jun 25
1951,94     1951 Dec  8	1970,75     1970 Sep 29	1989,56     1989 Jul 21	2008,37     2008 May 12
1953,82     1953 Oct 25	1972,63     1972 Aug 16	1991,44     1991 Jun  8	2010,25     2010 Mar 30
1955,70     1955 Sep 12	1974,51     1974 Jul  4	1993,32     1993 Apr 25	2012,13     2012 Feb 15
1957,59     1957 Jul 30	1976,40     1976 May 21	1995,20     1995 Mar 13	2014,01     2014 Jan  2
1959,47     1959 Jun 17	1978,28     1978 Apr  8	1997,09     1997 Jan 28	2015,89     2015 Nov 20
1961,35     1961 May  4	1980,16     1980 Feb 24	1998,97     1998 Dec 16	2017,78     2017 Oct  7
1963,23     1963 Mar 22	1982,04     1982 Jan 11	2000,85     2000 Nov  2	2019,66     2019 Aug 25

Rezonance vnitřních planet

Rezonance rázů

Z celočíselných poměrů párů Merkur-Země (E/M=4/1) a Venuše-Mars (R/V=3/1) dostáváme rázy:

• R1 = (E/4,M) = (1.0000/4, 0.2408) = 6.575 let,
• R₂ = (R/3,V) = (1.8808/3, 0.6152) = 32.82 let, 
  

kde R₂/R1 ~ 5/1.  Odtud (nestabilní) rezonance s rázy (M, V/5, E/4, R/15):

1/M-5/V-4/E+15/R = 0

Výraz Lx = Lm - 5*Lv - 4*Le + 15*Lr,  kde Lm, Lv, Le a Lr jsou longitudy planet M,V,E a R,
opakuje hodnoty přibližně s periodou Marsu.
Například hodnoty  Lx + 45  ~ 0° v čase průchodu Marsu perihelem jsou v následující tabulce.           

	Lx+45	1909,62	1922,79	1935,95	1949,12	1962,28	1975,45	1988,62	2001,78	2014,95
0	0	29,2	353,3	0,3	16,6	333,2	347,2	26,8	341,0	352,3
+1,88	0	2,5	353,7	23,6	359,9	336,7	4,0	359,2	341,0	17,6
+3,76	0	330,4	9,7	26,4	342,5	0,9	8,1	330,3	355,1	23,1
+5,64	0	339,0	23,4	351,4	355,7	23,3	341,5	337,9	7,6	350,2
+7,52	0	3,4	14,4	331,3	15,4	20,7	334,0	0,9	0,0	330,9
+9,40	0	25,3	340,1	341,3	27,2	345,4	354,9	20,2	327,1	341,7
+11,28	0	17,9	338,5	2,1	7,1	335,4	18,4	10,4	327,3	2,3

Vztah ale neplatí přesně, dlouhodobě dochází k pozvolnému stáčení longitudy Lx proti směru pohybu planet.

Sedmiúhelník

Z výrazu  5/V-15/R = 2/7R plyne, že se úhel   5*Lv-15*Lr v čase průchodu Marsu perihelem
postupně posouvá o 360° * 2/7, to jest tvoří sedmiúhelník.

	5*Lv-15*Lr	1909,62	1922,79	1935,95	1949,12	1962,28	1975,45	1988,62	2001,78	2014,95
0	0.00	345,9	341,3	347,9	351,3	347,9	357,7	353,0	358,0	1,3
+1,88	102,86	89,2	85,1	92,1	93,2	92,1	100,5	95,2	102,9	103,5
+3,76	205,71	193,0	187,8	196,7	194,9	196,0	203,0	198,3	207,5	205,2
+5,64	308,57	295,3	289,7	300,5	296,5	300,7	305,7	301,6	311,1	307,0
+7,52	51,42	37,3	34,5	43,9	39,1	45,5	47,5	45,2	54,2	49,4
+9,40	154,28	138,7	138,8	147,1	140,3	149,8	149,0	149,3	157,2	151,8
+11,28	257,14	240,8	242,1	249,5	244,6	253,9	250,9	253,8	259,3	254,6

Mars a Slunce

Konjunkce Jupiter – Mars

Jakkoliv se zdá být planeta Mars zcela bezvýznamná svou velikostí, objevuje se v maximech sluneční aktivity a při protonových erupcích v konjunkci s Jupiterem častěji, než by se dalo očekávat z náhodného rozložení:
To platí například pro protonové erupce:  
1.9.1859,  28.9.1870, 10.9.1908,  9.8.1917, 7.3.1942,  25.7.1946,  4.5.1960,  28.1.1967,  10.4.1969.

Protonová erupce 7.3.1942

Vzhledem k malé periodě konjunkcí R-J a skutečnosti, že 5*(R,J) = 5*2.235 let = 11.18 let ~ W, to může být jen náhodný jev.
Ale také například obří skvrny (M.A.Ellison), z let 1946 a 1951, následují po sobě v intervalu 2 konjunkcí Mars-Jupiter.

Obří skvrna 27.7.1946                                         Obří skvrna 25.5.1951 
                        

Planetární interakce